Proč cvičit vašeho psa pro práci v sáních


Jaká je to přitažlivost, která přiměje lidi v zemích kde niky není sníh, aby zapřahali své psi do saní na kolečkách tak jako by byli na dalekém severu? Proč lidé s průměrným příjmem si odepřou nový televizor jen proto, aby mohli přidat nového psa do smečky? Ten sport přece misí být fascinující… a také je. Ačkoliv si vaši sousedé o vás myslí, že jste poněkud divný, jděte pořád svou cestou. Až prodáte několik štěňat zjistíte, že v okolí už je několik smeček a že vlastně “ti blázni” jsou ti, kteří dosud neodkryli radost z dobře trénovaného psího spřežení, závodů psích sání a příjemné pozávodní diskuse, které jsou součástí každého závodu potom, kdy postroje jsou pověšeny na hřebík a nad ohněm se vaří káva.

Práce v postroji je dobrá nejen pro samotného psa, ale je to také dobrá zábava jak pro psa, tak pro majitele. Jeden samotný pes může být platným pomocníkem třeba tím, že tahá domů nákupy, pošťáci používají psů k tahání pošty, po celé zemi si se sáněmi přivážejí Ježíška do města a dobře vycvičená smečka je žádaná při různých slavnostech. Pro toho, kdo pěstuje a prodává štěňata dobrá psí smečka zajišťuje publicitu, které se nic nevyrovná. Z jiného hlediska psi se sáněmi již mnohokrát zachránili životy, když náhodné silné bouře odřízly zásobování zastrčených oblastí, když potrava a léky nemohly být doručeny normální cestou. V mnoha státech USA a Kanady jsou psí smečky u šerifů a na policejních komisařstvích pro případ nutnosti. Dokonce v okrese Los Angeles v jižní Kalifornii je registrována smečka pro vyprošťování. Možná že je nikdy nebudete potřebovat, ale přeci jenom máme dobrý pocit, když víme, že jsou zde když je budeme potřebovat. Může být tedy lepší důvod k tomu abyste cvičili vaše psi?


Jací psi mohou být cvičeni?

Svého času byli jako saňoví psi používáni psi od středních velikostí téměř všech ras. Vedle obvyklých arktických typů existují týmy weimaranersů, dobrmanů, setrů, kolií, springr-španělů a mnoho dalších včetně všech druhů kříženců. Dokonce takoví psi jako borzoiové a boxeři byli úspěšně cvičeni pro sáně. Loyd Van Sickle, známý psovod, který závodil na Aljašce v 50tých a který také poskytoval lékařskou pomoc v lavinou zavaleném San Franciscu říkal že mezi jeho nejoblíbenější vůdčí psy patřila bílá fenka Saluki a malý dobrman. Dnes jsou oblíbenými psy kříženci staughounda a setra. Mezi slavné aljašské týmy patří smečky Scoty Allena a právě většina jeho psů jsou kříženci.

Často je předkládáno, že kříženci táhnou instinktivně, ale není to pravda. Někteří kříženci vzhledem k tomu, že léta pracují ve smečce, tak se přirozenou cestou propracovali na velmi dobré tahouny, ale je pravda, že v dobrých smečkách jsou psi vybraní z vrhů od osvědčených rodičů. Dobří saňoví psi se dají předpokládat od dobrých rodičů, ale je pravdou, že nejlepší vůdčí psi přišli z města z míst, kde se nikdy nesetkali se daňovou prací. Lidé si často vybrali netrénované psy a udělali z nich velmi dobré tahouny. Nejlepší vůdčí pes Brian, trojnásobný vítěz velkých závodů v Nové Anglii, přecházel od smečky ke smečce pro svoje špatné dispozice, až ho dostal Art Allen a udělal z něho šampióna. Později byl tento pes prodán za více než 500 dolarů.

Většina psů nejprve projeví o tahání zájem. Aby se však stali dobrými tahouny budou potřebovat trpělivý trénink. 99% psů odmítne táhnout těžký náklad ať je přemlouváme jakkoliv, dokud se nenaučí kerak správně táhnout. Srdce, odvaha a nadšení musí být se psem natrénováno, psům tyto vlastnosti úplně vrozeny nejsou, ale přirozená snaha po uplatnění, kterou psi mají nám umožňuje naučit je dobře tahat.

Ať nikdo není zklamán, jestliže pes z počátku nepracuje dobře. Pes, který napoprvé pracuje dobře, citlivě a ochotně je výjimkou. Když zjistíte, že jste majitelem takové výjimky, považujte se za šťastlivce, ale nebuďte příliš pyšní, pes vás může zklamat příště. Takoví už jsou psi!!


Co není o psech pravda

“Nemůžete se se psem mazlit”.- není pravda.

Většina dobrých psovodů má své psy ráda a naopak psi milují své pány. Mnoho vůdčích psů má privilegium žít v domě, někteří majitelé dokonce čas od času dovolují žít v domě celým smečkám. Psi pracují dobře pro laskavého psovoda a psovod je ocení tím, že je polaská. Špičkoví psovodi však nikdy nedovolují cizím lidem, aby jejich psi laskali jsou-li zapřaženi v postroji. Toto je velmi rozumné, protože psi se neučí, aby věnovali pozornost každému, když by měli být soustředěni na práci.

“Saňoví psi musí být uvázáni” – nesmysl!!

Mnoho smeček žije ve speciálních výbězích a mají tolik volnosti, jako psi, kteří žijí volně a mimo to jsou v dobré kondici. Někteří psovodi uvazují své psy, protože si nemohou dovolit pro ně výběhy, ale ne proto, že je to pro psy dobré.

“Aby psi táhli, musí se pohánět bičem” – nesmysl!!

Bič má být pouze pro potrestání, nebo jako signál pro psy. Většina psů táhne velmi slabě, když se pobízí bičem. Pouze necitlivý psovod zkouší povzbudit pozitivní akci tím, že psy zastraší a vyděsí.

“Rvačky jsou součástí psí smečky” - není pravda.

Nejlepší trenéři zastaví rvačku ještě před tím, než začne. Pochmurné zkazky v románech o psích rvačkách jsou pravdivé jenom v autorově představě. Psi na severu bojují o potravu a kterýkoliv pes, který je agresivní se bude rvát kdekoliv, bude-li mít příležitost. Ale dobrý psovod nedovolí ve smečce žádné rvačky. Obyčejný pes je v sáních plně zaměstnán, než aby měl chuť na rvačky.

“Vůdčí psi jsou vždy velcí, silní, samci a vládcové smečky.” – ne!!

Vůdčí psi jsou vždy inteligentní, rychlí a rychle chápaví psi, mohou být obojího pohlaví a často jsou menší a jemnější než jejich druzi v sáních. Co musí vůdčí pes mít je chuť jít vpřed spojená si schopností a ochota poznat co od něho psovod chce.

“Saňoví psi musí být velcí” - není pravda!!

Mnoho smeček na Aljašce nemá ne svém středu psa, který by vážil více, než 20kg. Malí psi mohou táhnout ohromující váhu do fantastických vzdáleností. Agilita a dobrý zdravotní stav psa jsou prvořadými požadavky.


Jak získat vybavení

Najít zdroj pro vybavení saňového psa je vždy obtížné. Proto navrhujeme podívat se na následující místa, kde možná najdete co potřebujete.
Kůže: Obdržíte v sedlářství, kde můžete také sehnat potřebné nýty, jehly, přesky a spony.
Popruhy: Jsou k dostání v železářských obchodech, v čalounictví, nebo v obchodech s látkami. Nejlepší jsou obchody s armádními přebytky.
Konstrukce sání: Pomůže nám veřejná knihovna. Téměř každá střední knihovna obsahuje svazky o slavných objevitelích a cestovatelích v kterých jsou obrázky sání. Každý šikovnější člověk si podle vzorového obrázku může vyrobit sáně sám. Také tato knížka vám dá potřebné informace pro stavbu sání. Chcete-li si však postroje a sáně koupit, navrhujeme vám, aby jste se písemně obrátili na Northern Dog News 15815 2nd Place West, Alderwood manor, Washington. Bude-li to možné pomůže vám také vydavatel této knížky, když jej písemně požádáte.


Před tím, než začnete trénovat několik musíš

Budete-li sledovat pozorně a trpělivě tuto příručku, mohl by jste vycvičit vaše psy s minimem potíží. Avšak vy musíte pamatovat, že každý pes je individualita a jeho reakce na danou situaci se může lišit od případů, zde uváděných. Při výcviku postupujte vždy s citem a porozuměním mezi psem a psovodem.

Vy musíte být pánem situace. Jestliže jste ve špatné náladě, netrpělivý, zmatený, tak přestanete být pánem situace a ztratíte nadvládu nad psy. Psi totiž ve své jednoduché představě vždycky “vědí co udělat”, když to okamžitě nevíte, nebo jim to nedovedete jasně vysvětlit. Vaše sebeovládání je nejdůležitější částí výcviku. Jestliže pes nerozumí vy si nemůžete dovolit se rozzlobit. Vy musíte vědět co děláte a proč to děláte. Vy to musíte vědět v každé chvíli a vaše smečka se tím stává mnohem cennější.

Musíte vědět, co psi dokážou, jinak nikdy nevycvičíte dobrou smečku. Dva psi mohou například velmi lehce utáhnout jednu osobu na sáních, ale když vy jim dovolíte nabýt přesvědčení, že nemohou automaticky se vzdáváte možnosti mít dobrou smečku. Jeden nový majitel smečky, kterého znám, měl pět samojedů, které velmi lehce dokázal zapřáhnout, ale těchto pět psů ho nedokázalo vytáhnout do sebemírnějšího kopečku. Jedenkrát, když měl pouze tři psy v sáních a v hlubokém sněhu na úpatí kopce s nimi nemohl nic udělat, objevil se na vrcholku kopce zatoulaný pes. Než si můj známý stačil uvědomit, co se děje, psi už ho v plném běhu táhli i se sáněmi až na kopec a vůbec si nevšimli, že mají nějakou zátěž. Podařilo se mu je zastavit až na vrcholu. Dosud tito psi předstírali, že s ním nemohou ani hnout. Když pes pozná jak táhnout, každý pes, který váží asi 25 kg může lehce utáhnout po rovině na ujeté sanici 50 kg bez známky námahy. Kterýkoliv z mých průměrných psů mě lehce utáhne v plném běhu na vzdálenost tři míle (5 km), jenom v kopci jde krokem a po třech mílích (5 km) nejeví žádné větší známky únavy. Neočekávejte od malého sibiřského huskyho, že utáhne 200kg, ale jestliže víte, čeho je takový pes schopen, nuťte jej do toho výkonu, až jej dosáhne.

Vy taky musíte používat vaši sílu a porozumění. Když váš pes těžce pracuje a není schopen náklad zvládnout, střílí po vás pohledy zoufalství a omluvy, neschopný splnit co mu bylo přikázáno, musíte být schopný poznat, že je něco v nepořádku. Je-li náklad příliš těžký, je-li příliš teplo, nedřou-li ho postroje, svah je přiliž strmý atd. Nechat psa v nesnázích, nepomoci mu, znamená vzít mu chuť a odvahu k práci a důvěru ve vaši autoritu a váš respekt. Vy musíte řešit problém takovým způsobem, aby mohl pokračovat v práci, aniž by si zafixoval pocit, že mu bude uleveno za každé situace. Je-li pes zraněn, vyčerpán, mentálně zmatený, nebo příliš rozrušený, je na vás, aby jste o uklidnil, odložil práci na druhý den a porozuměl situaci.

Musíte cvičit svého psa důsledně a tak často jak je to možné, aby pokrok v práci odpovídal stupni výcviku. Z počátku patnáctiminutový výcvik a jednomílová (1,6 km) cesta po silnici v zápřahu jsou dostatečné.

Musíte být jediným trenérem, jestliže chcete mít dobrou smečku, nebo dobře trénovaného jednotlivce. Každý člověk používá různé tóny a dokonce různá slova. Jestliže se několik jednotlivců spojí, aby dali dohromady smečku, potom by měla vést výcvik pouze jedna osoba. Nezačínejte výcvik dříve než si toto vyjasníte.

Musíte držet vaše psy v dobré kondici. To znamená, že pes musí být tak štíhlý, že cítíte páteř přes kožich, ale nesmí být zase příliš hubený. Dbejte na to, aby postroje zajišťovaly psovi pohodlí. Drápy by měly být krátké a hladké. Krk a plece by se měly kontrolovat po každé jízdě, nejsou-li otlačeny. Psům by mělo být dáváno žrádlo obvyklé kvality. Pracuje-li pes těžce každý den, může žrát dvakrát tolik, než obvykle, aniž by přibral na váze. Obezita je však pro psa tím nejhorším nepřítelem; proto nikdy nenechte vašeho psa ztloustnout!!


Psi kteří by neměli pracovat

Neberte do výcviku psy s vrozenými defekty, když máte na něco takového podezření např. při občasné kulhavosti, nebo bolestech v jakýchkoliv místech, nechte psa prohlédnout veterinářem. Takováto slabost může na psa přijít kdykoliv a proto je lepší provést patřičné kroky předem. Jestliže měl váš pes nějaký vážný úraz, jako zlomeninu, vnitřní zranění atd. nechte před výcvikem psa prohlédnout veterinářem. Pes, který je velmi nervní a neklidný není většinou dobrý pro výcvik. Jestliže nejste schopni naučit vašeho psa jednoduché povely jako sedni, zůstaň, ke mně pro jeho nervní povahu, nebudete s ním mít ani úspěch při tahání nákladů. Musíte sebe a svého psa ukáznit, pomůže vám to oběma při výcviku a ve vaší vzájemné důvěře.


Lidé, kteří by neměli trénovat psy

Nemáte-li v pořádku srdce, necvičte nové psi pro práci v sáních. I když mnoho lidí svojí námahu přehání je přece jen potřeba mnoho energie pro první tréninkové kroky. Psy by mněla trénovat pouze jedna osoba a ne více lidí. Děti, kromě těch, které psy už cvičily, obvykle nemají v práci se psy úspěch. Osoba, která psy cvičí, musí být trpělivá a ovládat jak sebe, tak psy. Přirozeně dospělí mohou zkazit psy zrovna jako děti. A občas jsou to právě děti s jejich přirozenou znalostí psí nátury, kteří se stanou pány psů v rodině.


Základní vybavení

Abyste mohli začít se psem pracovat, potřebujete z počátku pouze několik věcí. Nebudete potřebovat kompletní vybavení, které si seženete později.Z počátku si můžete zhotovit vše co potřebujete přímo doma z materiálů, které jsou lehce k dostání. Postupem času, až budete mít radost z toho, že váš pes něco umí, najdete také v sobě více zručnosti a mechanické dovednosti, než jakou byste v sobě dříve předpokládali. Naprostá většina psovodů je pyšná na sáně, které si sami udělali, nebo na nich alespoň něco upravili, nebo předělali. Ale to je však vaše věc a postupem času si poradíte sami, nebo se vám budou hodit některé naše návody a rady, které najdete v  této knížce.

Zátěž: Podle sezóny budete potřebovat buď sáně, nebo nějaký vozík pro jízdu na suché zemi. Hlavním požadavkem u obou je, aby byly bržděné, tj. aby když pes přestane táhnout se samy zastavily, anebo aby jste je mohl lehce zabrzdit. Na dalších stránkách najdete obrázky jednoduchých saní nebo vozíků, které jsou zcela dostatečné pro počáteční výcvik.

Postroje: Ilustrace ukazují několik typů dobrých vyzkoušených postrojů, které si můžete sami zhotovit. Každý postroj má své výhody a nedostatky, ale pro nováčka doporučujeme postroj s podbřišním pásem, protože nováček z tohoto postroje stěží vyklouzne. Dávejte hlavně pozor, aby pruhy ležely naplocho na psovi. V tomto ohledu buďte opatrní hlavně se siwašským postrojem, u kterého se pruhy kříží několikrát. Nejdříve si popruhy nastehujte a připevněte jen tak drátky a napevno je sešijte až potom, kdy se řádně přesvědčíte, že psovi padnou.

Hlavní tažné lano: Toto potřebujete pouze, když pracujete se smečkou. Když pracujete s jedním, nebo s dvěma psy vedle sebe, tak hlavní tažné lano nepotřebujete. Můžete však použít asi metrový i delší provaz, aby nebyl blízko sání.

Ostatní potřeby: Pro každého psa byste měli mít dobrý obojek opatřený kroužkem. Může být z různého materiálu, je však nutné, aby psa neškrtil, rovněž je třeba dbát na to, aby si ho pes nemohl sám stáhnout přes hlavu. Poměrně dlouhá vodící šňůra je pro výcvik saňového psa velmi důležitá. Během výcviku můžete mít bič. Odezva některých psů na bič je dobrá, někteří psi bič nesnášejí. Je-li pes nervózní a vystrašený jakoukoliv pomůckou, kterou máte v ruce, potom ji nepoužívejte. Bič by měl být jenom pomůcka a ne hrozba. Postrašený pes se špatně učí cokoliv a i když se něco naučí dělá to potom s nechutí. Bič nebo jakoukoliv věc k potrestání používejte jedině tehdy, když vás pes neposlechne na váš hlasový povel. Saňoví psi by měli být trestáni pouze když provádějí svoji práci špatně. Psovodův bič má být používán jenom pro signály a neměl by se psa dotknout dokud pes prokazatelně neposlouchá a nebo působí obtíže. Mladý pes nemůže neposlouchat úmyslně, protože neví co se od něj očekává. 99% jeho chyb pramení z jeho neznalosti.


Chcete začít dnes?

Můžete. Dokonce ani nepotřebujete sáně ani postroje. Můžete si ulehčit tréninkovou zátěž tím, že budete cvičit promyšleně a budete postupovat podle následujícího:

Za prvé: jděte a pořiďte si dostatečně dlouhé vodítko. Vezměte psa na vodítko a jděte s ním na procházku. Při chůzi náhle zastavte, trhněte za obojek a vykřikněte jakýkoliv povel pro zastavení (whoa, zůstaň, stůj, …), který budete stále používat. Potom dejte povel pro start (běž, jeď, go …) a pokračujte v chůzi. Když při zastavení trhnete vodítkem prudce, pes pravděpodobně zastaví velmi rychle, když však po zastavení se dá opět do pohybu, jděte k němu (nenechte ho, aby on šel k vám) popleskejte ho a laskavě na něho promluvte. Způsob odměny může být různý, ale odměnu nikdy nepřehánějte, protože by si váš pes mohl myslet, že to není práce, ale hra. Takto pokračujte při dalším tréninku, když pes poslouchá, pochvalte ho, ale chovejte se tak, jako byste to pokládali za samozřejmost, buďte k němu milí, ale nepřehánějte to.

Pokračujte v procházkách a psa pozorujte. Když se zastaví a větří trhněte vodítkem a ostře ho okřikněte (fuj, nesmíš, …). Takto ho učte, aby se nedal ničím vyrušovat v práci. Když váš pes dobře poslouchá na základní povely, můžete ho občas pustit z vodítka a dát mu povel (volno, …) a tím mu dát najevo, že je uvolněn z práce. Tyto povely mu občas dávejte i v tréninku, když vidíte, že je pes unavený, nebo nemá chuť do další práce. Nikdy však nedovolte, aby vám utekl. Nanejvýš mu dovolte aby vás obíhal několik minut ve větších kruzích. Stále však ho nuťte k poslušnosti. Ti kteří dostanou nového psa, který ještě není vycvičený, zjistí, že se na šňůře chová stejně jako pes cvičený, to znamená, že táhne. Tato ochota se může změnit v odpor, když mu dáme postroj. Potom ho vezměte znovu na šňůru a nuťte ho, aby na povely (vpřed, běž, …) byl vždy před vámi a táhnul. Když pes začne táhnout s vůlí dejte mu co možná nejdřív postroj a nenechte ho dlouho tahat do obojku.
 
 


Učte vašeho psa poslechnout na povel zůstaň

Pro psa, kterého jste cvičili v poslušnosti již dříve to nebude žádný problém. Necvičený pes však tento povel bude asi nenávidět. Učte ho poslechnou podle standardních metod. Nechte ho sednout, nebo lehnout, nebo stát, když tomu dává přednost na pohodlném místě. Poručte mu pevným hlasem zůstaň. Logický čas pro tento povel má následovat po povelu stůj. Jestliže po povelu zůstaň se dá ihned do pohybu, vezměte ho na původní místo a poručte mu stejný povel. Když po povelu zůstává, zkuste ustoupit o krok zpět. Když nezůstane, proces opakujte tak dlouho až budete úspěšný. Když konečně pochopí a zůstane, pro ten den už tento povel necvičte. V dalších dnech tento povel opakujte tak dlouho, až ho perfektně ovládá. Uvidíte, že napoprvé bude pro psa tento povel velice těžký a budete spokojen, když se vám brzy podaří tento povel se psem zvládnout. V žádném případě psa neodměňujte, dokud tento povel nezvládl. Jestliže i po několikadenním výcviku pes zůstává na místě a vy jste si jistý, že ví, co se od něho požaduje, postupujte tvrději tak, že po tom co opustí místo prudce trhněte za obojek a zvýšeným hlasem opakujte povel, aby pes věděl, že to myslíte vážně. Mnoho trenérů při tom uhodí psa dlaní přes čenich. Při výcviku pes vždy musí jasně poznat, že to co jste řekl myslíte vážně. Když se pes chová správně, jděte k němu (ať nepřijde on k vám), pochvalte ho a dejte mu najevo svoji spokojenost. Potom s ním dělejte něco jiného, aby se zvládnutým cvikem nenudil. Všechno toto cvičení potom zjednoduší vlastní výcvik a práci v postroji.


Poprvé v postroji

Během doby, kdy jste zhotovovali postroje jste je samozřejmě na psu zkoušeli a pes si na ně měl během této doby dostatečně zvyknout. Nedovolujte však psovi aby si s postrojem hrál, nebo aby se při strojení vrtěl a projevoval neklid. Být saňovým psem je vážná práce a na zbytečné hlouposti zde není místo. Přimějte vašeho psa, aby při strojení stál klidně a choval se jak se patří. Poprvé, když má pes něco táhnout, je nejlépe, když ho vezmete někam na dvůr, nebo do ohrazeného místa, aby měl v cestě co nejméně překážek. Nemá cenu se psem trénovat, mezi květinovými záhony, převrácenými židlemi atd. Než začnete s výcvikem psa pečlivě ustrojte do postroje a postroj připevněte k předem připravené zátěži. Tato zátěž nemá být těžší, než váha s kterou by pes mohl lehce pohybovat, ale ne zas tak lehká, aby poletovala kolem psa, když se pohybuje. Břemeno by mělo mít rozměry asi 0,5*2m pro psa arktické rasy. Oddělejte psovi vodítko a poodejděte na krátkou vzdálenost. Pes bude asi reagovat třemi způsoby:

Psi, kteří na jakoukoliv nově vzniklou situaci reagují jako bomba se většinou změní na výborné pracanty. Pes, který je vším znuděný, líný a nezajímají ho nové zkušenosti bude nespolehlivý a při dlouhých jízdách s ním budou potíže. I tady je jedno musíš. Kdykoliv váš pes uvázne se svou zátěží, nebo nevyvine dost síly táhnout, i když na něh voláte a povzbuzujete ho, musíte se přikrčit a snížit svůj postoj. Když se po vás pes dívá, a to pozorný pes dělá, okopírujte svůj styl tažení do vašeho postoje. Nechtějte, aby se naučil zvedat se do výšky, ale měl by se naučit přikrčit se a měl by snížit svoji hlavu do pozice útočícího býka a pracovat ze všech sil. Psi, kteří se vztyčují na svých zadních nohou, s hlavou zvrácenou zpět a předníma nohama roztaženýma nejsou nikdy dobří v tahu. Tleskněte rukama nízko u země, pobídněte psa ze sedu, nebo z lehu a takto získá dobrý zvyk jak táhnout, resp. jak začít táhnout.

Když si pes zvykne na postroj a na zátěž, nechte ho, ať si chvíli tahá zátěž, kam se mu zachce, povzbuzujte ho v běhu, nuťte ho ke změně směru a zvykejte ho na práci. Nikdy ho nenechte kousat postroj, nebo jím trhat. Když se do postroje příliš zaplete, nechte ho chvíli přemýšlet, jak se z toho dostat, ale nedopusťte, aby se tím rozdivočil, nebo aby se cítil postrašen. Menší zapletení by se mělo nechat na psu, ať si to sám vyřeší. Většina psů, když zjistí, že jsou zapleteni přestane táhnout a zátěž jim podrazí nohy. Toto je pro psa docela dobré, proto že ho to naučí vyvarovat se příště takových zmatků. Chytrý pes se brzy naučí jak se vyhnut zapletení a bude se snažit držet postroj vždy napnutý, aby ho nezpletl. Jedno upozornění týkající se samců: právě v tomto stádiu výcviku je čas naučit psa, aby nezvedal nožku u každého předmětu, který míjí pokud je v postroji. Pevně trvejte na tom, aby když je v postroji toto nedělal, ale když skončíte výcvik nechte ho, ať si chvíli dělá co chce, aby poznal co v postroji smí a co nesmí.


Dlouhé vodítko a zátěž

Když si váš pes zvyknul na postroj a na zátěž, měl by jste nejít nějakou tichou cestu, kde s ním můžete cvičit. Psychologie psa je v tomto bodě důležitá. Nevyhledávejte místa, kde váš pes nikdy před tím nebyl. Jestliže jediná výhodná lokalita pro výcvik je pro něho nová, vezměte ho tam jenom na vodítku a rychle s ním cestu projděte. Jeden, nebo dva takové výlety ho dostatečně s místem seznámí a nedostane se tak najednou do neznámého zmatku vůní, úkrytů a zkoumání. Na této cestě s ním často cvičte povel nesmíš, abyste mu připomněli, že v práci nemáte rád náhlé zastavení a odbočení. Čím užší a uzavřenější tato cesta bude, tím lépe. Trvejte vždy na tom, aby pes šel před vámi a použijte k tomu všech prostředků. Navlékněte psovi postroj, zapněte za náklad a připněte dlouhé vodítko na jeho pracovní obojek. Začněte s volným obojkem.

Pes pravděpodobně vyrazí po známé cestě. V momentě, kdy vyrazí vykřikněte povel ke startu, samozřejmě ten na který je zvyklý. Postupně zkoušejte naskočit si na sáně (zátěž). Někteří psi budou váhat, ale opakujte to s nimi, až si na vaší zátěž zvyknou. Prodlužujte vzdálenost, mezi psem a zátěží. Bohužel mnoho psů hned nepotáhne, když mají jít sami vpřed a budou váhat, možná že se zastaví, nebo zpomalí a když jsou lenošného typu budou se chtít vyvléknout z postroje, otočit se dokola a zmatkovat. Musíte s nimi jednat trpělivě s ohledem na jejich individuální dispozice. Někteří psi nemají rádi, když jde člověk za nimi. Jestliže je váš pes tento typ, zkuste za ním hlasitě dupat, jemně ho kolenama kopejte, plácněte ho a hlasitě dávejte netrpělivé povely vpřed. Když se dá do pohybu, pochvalte ho za to a pokračujte, až si zvykne být vpředu sám.


Používání biče

Někteří trenéři tvrdí, že bič je nutný. Používejte ho pouze u normálního sebevědomého psa. Držte vodítko v levé ruce, v pravé bič a zkuste jím za psem prásknout. Pravděpodobně tomu nebude věnovat žádnou pozornost dokud nepozná co to znamená. Proto ho lehce jednou nebo dvakrát švihněte. Někteří psi budou utíkat pryč, jiní se přitisknou zděšením k zemi. U těchto psů nemá cenu bič používat, nedosáhli by jste žádného úspěchu.


Poslušnost

Pes, který bezpečně ovládá povel stůj a zůstaň se postaví na trať a nechá se chvíli čekat. Psovod si stoupne několik kroků za něho, chvíli čeká a potom dá povel vpřed, ukazujíc rukou dopředu. Jestliže se otočí a jde směrem k vám, když jste mu dal povel vpřed, okamžitě mu dejte povel nesmíš, stůj. Běžte k němu, otočte ho správným směrem a zkoušejte start znovu. každý obyčejný pes za chvíli rozezná, že je nejvýhodnější jít vpřed, než pokračovat v únavném cvičení.


Jak naučit psa tahat

Pro úplně nechápavého psa se navrhuje tento systém: vezměte kus provazu asi 10m dlouhý a vyměňte jej za vodítko. Dejte psovi povel zůstaň nedaleko od stromu asi polovinu délky provazu. Veďte volný konec provazu kolem stromu (který pochopitelně musí být vpředu) a postavte se s ním za psa. Potom dejte psovi povel vpřed a začněte táhnout za provaz. Pes bude táhnut vpřed za obojek. Bude nucen se pochybovat dopředu a nebude rozumět situaci, nebude se mu to líbit. Tuto situaci stále opakujte a pse pochvalte pokaždé, když se samostatně pohne dopředu. Jděte stále a stejnoměrně podle psa až ke stromu. Tam mu dejte povel stůj a zůstaň a připevněte provaz na další strom vpředu. Opakujte cvičení tak dlouho, až pes bude poslouchat povely bez problémů s volně se pohybujícím provazem.
 
 


------------------Sem přijdou obrázky-----------------






Váš pes může být takový typ, že by se rozkrájel, když je pochválen při práci. V tomto případě se budete muset zdržet pochvaly a chválit ho jenom příležitostně. Pomatujte si, že jakmile pes začne doopravdy táhnout, už mu nenechávejte vodítko na obojku, ale připněte jej na postroj, nebo na provaz od zátěže. Uvidíte, že pes bude s tímto spokojenější, bude mít lepší rovnováhu v postroji a také vyvine více iniciativy. Když už váš pes táhne docela dobře může se stát, že se zastaví když zátěž narazí na nějakou překážku a nebo se za něco zachytí. A tady je příležitost jak se správně naučit tahat. Když myslíte, že může zátěž povolit, pobídněte ho netrpělivým hlasem vpřed. Postupte si trošku vpřed tak, aby vodítko bylo volné a když pes nezkouší táhnout trhněte vodítkem tak aby na něm vznikla vlnovka a když pes projeví alespoň trochu touhy táhnout, zátěž se tímto trhnutím uvolní a vy jste udělali velký krok vpřed tím, že jste dali psovi pocit, že utáhl něco o čem byl původně přesvědčen, že to neutáhne a hlavně utáhl to na váš rozkaz. Pochvalte ho a pokračujte dál v cestě. Jestliže se snaží táhnout, ale nemůže se zátěží hnout, dejte mu povel stůj. Běžte a sami překážku odstraňte. Udělejte to co možná nejrychleji, aniž byste se psa dotkli. Potom mu dejte povel vpřed. Jestliže odmítne jít vpřed, mluvte na něho rozhořčeně a můžete do něj i zezadu strčit. Potom se pravděpodobně dá do pohybu a bude překvapen s jakou to jde lehkostí po tom co byl pokárán a příště se bude určitě snažit táhnout více. Nikdy psovi nepomáhejte, když si myslíte, že si může pomoci sám. Nikdy nedovolte, aby měl pocit, že každý hrbol může omluvit jeho zastavení a že může žebrat o vaši pomoc. Psi toto často dělávají!

Jsou smečky, které na první pohled vypadají velmi dobře, ale přece jen se zastaví před každou sebemenší překážkou a odmítnou táhnout dál i do malého kopce. Nikdy si nechtějte takovou smečku vychovat. Dobrý pes, nebo dobrá smečka musí čelit takovýmto překážkám bez pobídnutí. Tím že dobře vychováte jednoho psa, vychováte dobře i celou smečku. Psi se učí jeden od druhého. Zpočátku nechejte psa tahat na jedné dráze, potom až na té dráze tahá plynule a poslouchá stabilně na stůj, nesmíš, zůstaň a okamžitě reaguje na povel vpřed, změňte prostředí a když i zde se chová dobře, zvyšte mu váhu.


Několik poznámek pro ty, kteří mají bujné psy

Někteří psi se učí velmi rychle, mají chuť do tahání a projevují velkou vitalitu. Neváhejte jim zvýšit zátěž, v létě je zapřáhnout do vozíku a v zimě hned do sání. Držte se však vždy těchto zásad: nedovolte psu aby se zastavil bez povelu. Nerýpejte do něho při povelu vpřed. Dejte mu povel jednou a vyžadujte okamžité reagování. Když dáte povel vpřed, nedávejte brzo potom povel stůj, protože pes si musí uvědomit, že po povelu vpřed, by měl táhnout nepřetržitě po delší čas. Pes by měl táhnout bez ohledu na to co se děje za ním. Pracuje váš pes stabilně? Občas je těžké říci, zda pes táhne s nadšením pro práci a nebo, jestli si jenom hraje. Jestliže směřuje vždy přímo dopředu, jestliže začíná táhnout s široce roztaženýma nohama, sníží hlavu a dýchá zhluboka, pak je to dobře. Jestliže vystartuje a nejede v přímém směru, zastaví se a začne kolem vás pobíhat a začne štěkat a skákat, když se zátěž zasekne, potom ještě nebere svoji práci vážně a nemůže být považován za hotového saňového psa. Hraví a nebo znudění psi občas potřebují pobídnutí ostrým hlasem, nebo i švihnutí, aby si uvědomili, že tahání je vážná práce.


Problémoví psi

Bohužel ne všichni psi trénují tak ochotně jak by měli. U všech ras i druhů najdete psy, kteří nemají správné odezvy na vaše rozkazy. Máte-li více psů, je dobré zastavit trénink okamžitě, jakmile se mezi nimi začne takový problémový pes projevovat. Ostatní by si mohli na jeho zlozvyky navyknout také. Potom je třeba se takovému psu zvláště věnovat. Jsou psi, kteří když jsou unaveni nebo znuděni zastaví a odmítají začít znovu táhnout. Takový pes se rozptyluje čím dál více. Začíná ignorovat rozkazy, vydávané normálním hlasem. Když se psovod stává netrpělivým a zvýší hlas, pes obvykle vrčí a odmítá udělat cokoliv a vůbec neposlechne. Může při tom použít různé taktiky, nemusí třeba vrčet, ale může začít kulhat a plazit se k psovodovi, lehnou si a simulovat nemohoucnost a nebo může náhle začít vší silou táhnout jiným směrem na zlost pánovi. Psi takové povahy mají obvykle v rejstříku více takových triků a jsou záměrně neposlušní. Jsou si svého chování dobře vědomi a tváří se, že už byli potrestáni ještě před tím, než k nim pán vůbec přistoupí. Jediné řešení je silná disciplína. Když pes pokračuje ve svém chování neváhejte použít drsnějších způsobů, např. silně s ním trhněte a když stále nehodlá poslechnout, trhněte s ním bezohledně zpět, aby se přesvědčil, kdo je zde pánem. Pes musí poznat, že jediná cesta je jít vpřed bez ohledu na to jak se cítí. Leží-li, běžte k němu, zvedněte ho za postroj a důrazně ho postrčte vpřed současně s povelem vpřed. Stůjte přitom pevně na pokrčených nohách, aby z vašeho postoje poznal, že musí táhnout. V žádném případě mu nepomáhejte tím, že byste mu pomohli zátěž táhnout. Tento postup opakujte tak často, až pozná, že to myslíte vážně a že není jiné cesty. Pes se bude tvářit velmi ukřivděně, a bude na vás koukat jako na surovce. Nepovolte, ale pochvalte ho při každé příležitosti, kdy projeví snahu. Z takového psa asi nikdy nebude vedoucí pes a budete ho muset mít stále na očích.


První vyběhnutí

Někteří psi pokračují s výcvikem tak dobře, že je na nich vidět, že si přejí co nejdříve vyběhnout se smečkou. Tento typ psů je pro závody nejvíce žádán a bylo by chybou těmto psům brát odvahu. Je-li pes plný energie a vy nemáte sáně nebo vozík hotový, pokračujte v intenzivním výcviku povelů stůj, vpřed, zůstaň … toto mu neublíží a naučí se trpělivosti. Dávejte mu také občas táhnout těžší zátěž, ale jenom po krátkou dobu. Jestliže i po tomto odříkání pes projevuje touhu po běhu a velké rychlosti, můžete z takového psa udělat dobrého vůdčího psa.


Zženštilost

Někteří psi mají tak měkký temperament, že naříkají nad každou překážkou a nad každým zhoršením podmínek. Jsou typičtí tím, že při každé takové příležitosti si lehnou, kňučí a dávají najevo jací jsou chudáci. Bohužel takových psů se někdy sejde ve smečce několik a psovod aby si při výcviku s nimi zoufal. Zženštilí psi jsou pravděpodobně psi, kteří dokážou psovoda nejvíce podráždit. Jediná cesta jak se s nimi vypořádat je že je ignorujete a zacházíte s nimi jako s normálními psy. Téměř všichni tito psi mají dostatečný pud sebezáchovy aby se o sebe dovedli postarat, aniž by potřebovali vaší zvláštní pomoc. Také je dobré, když máte nějakého dobrého psa, aby při výcviku pracovali spolu a většinou při správném tepu zacházení se špatný pes zlepší.


Líní psi

Někteří psi pracují a poslouchají podle toho jakou mají náladu, ale nikdy nedělají nic s nadšením a pořádně. Tito psi mohou snad být dobří ve smečce, ale nikdy nebudou pracovat když jsou sami.


Rváči

Pes, který se rád rve je pro každého nového psovoda velkým problémem. Jestliže máte takového psa jenom jednoho ve smečce, dejte psa, který je před ním na delší distanc a rváče takto oddělte. Pokračuje-li přesto při každé příležitosti ve rvačkách, dejte mu náhubek. V každém případě však každý pokus o rvačku přísně trestejte a nedovolte, aby se vám rvačky ve smečce rozmohly. Když pracujete se psem sám, berte s sebou bič a vyhýbejte se místům, kde byste mohli potkat toulavé psy s kterými by ten váš mohl začít rvačku. Učte psa, aby bezpečně ovládal povely stůj, zůstaň a nesmíš. Nedovolte mu žádnou neposlušnost. Když dostane povel zůstaň, nesmí se hnout ani o píď. Musí se vždy vyhnout tomu co mu bylo označeno povelem nesmíš. Přimějte ho, aby vaše rozkazy plnil velmi pozorně třeba tím, že mu pohrozíte bičem, když okamžitě nereaguje. Protože většina rváčů má velmi ráda lidi, pes bude pravděpodobně rozrušen vaší tvrdostí, ale účel světí prostředky. Pochvalte ho za dobře vykonanou práci, jako každého jiného psa. Vyhýbejte se s ním všem ostatním psům v této fázi výcviku. Jste však ve velké výhodě, když se objeví cizí pes. Když cizí pes je v dohledu dejte vašemu psu povel zůstaň a když povel uposlechne, což by vzhledem k předcházejícímu výcviku měl, zkuste odehnat cizího psa. Přitom pozorujte vašeho psa a jestliže se vzdálí z pozice kde dostal zůstaň, neváhejte ho potrestat bičem a při tom opakujte povely nesmíš a zůstaň. Těmito povely ho držte na místě dokud nebezpečí nepomine.

V druhém stupni výcviku rváče si musíte ověřit, jak byl efektní váš předcházející tvrdý výcvik. Přiveďte na vodítku jiného psa a vašeho držte také na vodítku poněkud stranou. Jestliže druhý pes je poslušný a jinak prostá a přátelská povaha tím lépe. Je také lepší, když druhého psa drží na vodítku jiná osoba. Začněte se s vaším psem přibližovat k druhému psu a jakmile začne vrčet a ježit se trhněte ostře vodítkem a s povelem nesmíš šlehněte ho také bičem. Když přestane vrčet klidně ho pochvalte. Toto stále opakujte a přibližujte se k druhému psovi. Nepřibližujte se přiliž blízko s nadějí, že váš pes na druhého neskočí. Takto se váš pes může lehce vymknout z kontroly a začít rvačku, ve které budete i vy ohrožen. Když říkáme trhnutí, myslíme tím pořádně celou vahou prudce zatáhnout za vodítko až si pes sedne na zadek. Jedině tak pozná, že to myslíte vážně. Hodinu po hodině den po dni budete moci vzít vašeho psa k druhému psu blíže. Uvidíte, že se na vás začne dívat dychtivě, když se začne přibližovat ke druhému psovi. Jednoho dne se s ním dostanete na dosah k druhému psovi a dáte mu povel zůstaň. Jestliže vrčí, šlehněte ho bičem a řekněte nesmíš. Když vrčí jenom zkusmo a ohrnuje pysky pohrozte mu bičem. Dejte mu povel zůstaň mluvte s člověkem, který drží druhého psa, pozorujte při tom svého, druhého psa pohlaďte a potom zase pohlaďte toto svého. Buďte však opatrný a psovi nevěřte! Tak postupujte až přijde den, kdy budete moci jít na procházku s vaším psem vedle osoby, která vede druhého psa a váš pes bude druhého přehlížet. Potom už postupujte jinak. Zkuste ať váš přítel běží se svým psem kolem vás, zatím co jste se svým v klidu. Vašeho psa už pořád nehlaďte, už si musí zvykat na řádné chování, ale bič ve vaší ruce nikdy nebude nadarmo. Jestliže půjde po druhém psu, když běží kolem, použijte postup jako dříve. Jestliže zůstává klidný zkuste běžet proti druhému psu. Když po druhém psu skočí, tvrdě ho strhněte na svojí stranu a každé jeho nepřátelské chováni trestejte. Nakonec dejte oběma psům povel zůstaň, aby byli vedle sebe a poznenáhlu se vzdalujte až na plnou délku vodítka. Nikdy však psovi nedůvěřujte a stále ho bedlivě pozorujte. V těchto fázích dávejte dobrý pozor, aby se psi k sobě nedostali bez vašeho dohledu a dbejte na to, aby v době, kdy výcvik neprobíhá pes byl mimo dosah jiných psů.

Teď byste se měl obejít bez psa s kterým jste tento výcvik prováděl a sehnat si nějakého jiného. Bylo by nejlepší, kdyby ten nový měl snahu napadnout vašeho. A toto bude vlastně ultimativní zkouška. Když se váš pes bude snažit obejít toho druhého, který vrčí a vzpíná se na vodítku, tak máte téměř vyhráno a problém vyřešený. Když potom takového psa budete dávat do smečky snažte se, aby se dostal do smečky dobře vycvičené. Nejlepší bude, když ho dáte vedle psa opačného pohlaví a co nejblíže sáním nebo vozíku. Jestli předchozí výcvik měl účinek poznáte podle toho, jak se budete chovat při povelu stůj a zůstaň. Dávejte však dobrý pozor aby neupadl do starých zlozvyků, zejména při tom, když je smečka rozrušená. Když však po několika vyjížďkách se smečkou je všechno v pořádku, můžete pokládat problém za vyřešený. Pes, který intenzivně táhne několik mil určitě ztratí náladu na rvačku. Nejnebezpečnější čas pro rvačku je před vyjetím a nebo v době, kdy smečka dlouho odpočívala. Když víte, že váš pes je rváč a když ho cvičením tento zlozvyk odnaučíte před tím, než ho zapřáhnete do smečky, bude to mnohem lepší. Je to jenom věc výcviku a trenéři říkají, že neznají psa normální inteligence, který by se výcvikem neodnaučil vyvolávat rvačky.


Povely používané u saňových psů

Když se naučíte tyto povely, lépe porozumíte této stránce a také ostatním psovodům.
 

Povel

Výslovnost

Význam povelu

Gee

dží

Zaboč do prava

Haw

Zaboč do leva

Whoa or Hold

wou or hould

Stůj

Mush

maš

Povel vpřed

Okay, Lets go, Hike, Yake

ou'kei, lets gou, haik, jakí

Toto všechno jsou povely vpřed lišící se podle vkusu psovoda

Gee come, Haw come

dží 'kam, hó 'kam 

Povel pro vedoucího psa, aby zabočil doprava, nebo doleva a pokračoval při tom v cestě

Tighten up

taitn ap

Povel pro vedoucího psa, když má napnout střední tažné lano a být připraven ke startu

Názvosloví


 

Termín

Výslovnost

Význam termínu

Gangline, Towline

genglajn, toulajn

Střední tažné lano, ke kterému je každý pes připoután krátkým tažným lanem.

Tug

tag

Krátký provaz mezi postrojem a středním tažným lanem.

Neckline

neklajn

Provázek, nebo řetízek upevněný na obojku a středním tažném lanu, slouží k tomu, aby byli srovnáni do řady.

Lead dog

li:d dog

Vedoucí pes smečky

Points dogs

point dogs

Jsou rychlí a snaživí psi, tvoří první pár za vedoucím psem.

Swing dogs

swinń dogs

Ostatní psi kromě těch co jsou těsně u sání.

Wheel dogs

wi:l dogs

Pár hned u sání, psi s velkou silou řídí směr sání.

Bridle

brajdl

Lano s kroužkem pro připevnění hlavního tažného lana.

Brushguard

brašga:d

U některých sání ochranné zahnuté dřevo na špici sání.

Bow

bau

Předek sání

Driving bow of handlebar

Drajving bau of h&ndlbar

Držadlo pro psovoda.

Runner

ranę

Saňová skluznice.

Stanchions, Strute

sta:nšęns, strats

Vzpěry

Ridges, Cross braces

ridžís, kros brejcís

Příčné vzpěry pod košem.

Basket

ba:skit

Koš – prostor ve kterém mohou být osoby, nebo náklad.

Side rails

said reils

Rám kolem koše, kterým jsou vzpěry.

Footboard, Top shoe

fu:tbo:d, top šu:

Deska pro psovoda, psovod na ní stojí.

Runner shoes

ranr šu:z

Kovové pásy vespod na skluznicích.

Lashing

lašing

Materiál (kožený řemínek) používaný pro spojování saňových kusů.

Musher

mašr

Psovod (používá se při závodech psích spřežení)

Broken

bręukn

Vycvičený

Shute, Chute

šu:t, ču:t

Startovní čára v prostoru startu.

Green

gri:n

Nováček, zelenáč

Huskies

haskis

Všeobecně všechny severské rasy jsou haskis, zatímco ostatní psi jsou haunds.

Vážná práce se dvěma, nebo více psi

Jestliže jste sledovali popis výcviku v několika posledních pasážích, už jste určitě udělali s každým z vašich psů pěkný kus práce a určitě víte mnohem víc o jejich individuálních vlastnostech a reakcích, než jste věděl předtím. Jeden pes z vaší smečky se vám bude jevit jako velice slibný. Bude poslušnější a také vynalézavější a vy se na něho teď díváte jako na budoucího vedoucího psa.

Nyní nastal čas zapřáhnout vaše dva psy do nějakého vozíku a nebo když je zima do saní a podívat se jak si budou počínat. Když nemáte nějaký vhodný vozík na kolečkách, který lehce jede, je lépe počkat do zimy a začít se sáněmi. Je lepší pracovat s pořádným náčiním a předejít tím potížím, práce potom jde mnohem rychleji.

Na začátek středního tažného lana dejte vašeho nejlepšího psa. Potom vyberte další dva dobré a ve dvojici je připevněte za vedoucího psa. Když pracujete se dvěma psy tj. v tandemu, napřed dejte prostor vůdci a potom tomu druhému. Přivažte sáně, nebo vozík za tažnou šňůru, nebo kroužek (bridle ring) tak, aby se nemohli hnout. Provaz, nebo řemínek na uvazování saní si ponecháte někde u saní, hodí se vám na uvazování saní i na jiné věci.

Když psy strojíte dejte jim povel zůstaň, po dokončení uvolněte sáně a dejte psům povel vpřed. Sáně musí být stoprocentně volné a potom můžete očekávat jakoukoliv reakci.

Možná že odstartujete ve velké rychlosti, nebo se psi můžou dát do běhání kolem vás, vedoucí pes odstartuje dobře, ale druhý pes vyrazí opačným směrem, nebo naopak. Nenechte se vyvést z míry, psy srovnejte rozhodným způsobem a nijak se s nimi nepárejte, byli pro tahání přece trénovaní a neměli by zapomenout povel vpřed. Nebuďte suroví, ale přílišná jemnost není nutná.

Psi mohou vyrazit opačný směrem několikrát. Pak konečně začnou poznávat, že jste nespokojen a vedoucí pes začne váhat před tím, než vyrazí ve špatném směru. Běžte k němu a s přísným a nespokojeným výrazem, jako byste ho chtěli potrestat. Potom ho ale pochvalte a ostrým hlasem mu dejte povel ke startu. Potom pravděpodobně vyrazí i když možná s určitým váháním. Trasa celé smečky asi nebude rovná, protože vůdce je ovlivňován psy, kteří jsou za ním, ale to chce přirozeně čas, než si smečka zvykne procovat dohromady.

Bedlivě smečku sledujte, aby nevybočila ze směru. Mnoho psů, kteří byli perfektní v individuálním výcviku při práci ve smečce upadne opět do svých starých zlozvyků. Buďte připraven zabrzdit a dát povel nesmíš. Když psi začnou bočit, nebo více pozorovat co se děje po stranách, zabrzděte a hned dejte povel nesmíš. Nejméně polovina psů určitě poslechne, ostatní možná zastaví a překvapivě se na vás podívají, někteří však zpanikaří a rozběhnou se do zakázaného území tak rychle, jak jen dovedou. Zastavte je hned v okamžiku, kdy vás přestanou poslouchat. Jestliže sjedou z cesty, dejte sáně do správného směru, jděte k vedoucímu psu a bezohledně ho zatáhněte zpátky na správnou cestu. Dejte povel zůstaň a dávejte pozor, zda kouká správným směrem. Nedávejte mu žádnou pochvalu. Možná, že s ním toto budete muset opakovat několikrát. Když jste rozzlobený musíte se ovládat, ale zároveň psu ukažte, že nejste spokojený. Většina psů nemá ráda, když jsou tažení zpět a tak můžete zkusit trhnout několikrát sáněmi a dostat je na správnou cestu. V této fázi vám tato práce může brát chuť a odvahu k pokračování, ale nedejte se odradit a pokračujte. Když budete každý den trénovat na stejné trase určitě poznáte pokroky. Z počátku nejezděte víc jak něco přes kilometr, do té doby než na psech poznáte, že mají velkou chuť ještě pokračovat. Zastavte však, když vidíte, že psi jsou unaveni. Později bude kilometrová trasa pro psy procházkou, ale teď to pro ně je dostatečná vzdálenost. Dva psi vás mohou lehce utáhnout a ještě můžete nějakou tu váhu přidat samozřejmě do strmého kopce jim musíte odlehčit. Mějte je k tomu, aby ze sebe vydávali co nejvíce, nenechte se jimi oblafnout. Jak dovedou táhnout uvidíte nejlépe, když jim přes cestu přeběhne kočka.

Nechte psy, ať se sami vymotají z postroje. Nezastavujte, když se pes částečně zamotá, tj. když má přehozenou nohu přes tažné lano atd. takové malé nepohodlí, které trvá krátký čas psovi neublíží a příště si dá pozor.

Když váš vedoucí pes nejeví ochotu plnit stoprocentně funkci vůdce, zapřáhněte psy tak aby běželi vedle sebe. Je lepší jet takto, než nejet vůbec. Netrpte, aby si psi v postroji hráli. Jsou-li psi zapřaženi musí výt ukáznění. Dobře trénovaný pes bude ignorovat každý návrh nováčka ve smečce. Psům (samcům) by se mělo okamžitě zarazit aby obtěžovali feny. Není však těžké naučit psy, aby se dobře chovali ve smečce. Stačí ostré nesmíš a trhnutí a pes si brzy uvědomí svůj prohřešek.

Když přijde do smečky nový pes s urážlivou povahou nebude asi nakloněn začít si rvačku z pouhé nervozity, jak mnohé rvačky začínají. Spřežení je jaksi vůči nováčkovi semknuté a on se přirozeně stává podezřívavým. Předejdete nesnázím, když takového psa necháte o samotě, než se se smečkou sžije.

Když jste provedl první pracovní testy se dvěma psy a oni poslouchají na povely pro start a zastavení můžete s nimi jet kamkoliv bez stálého odbočování a pokud váš vůdčí pes upustí od špatného zabočování, když mu řeknete nesmíš, potom můžete přidat dalšího psa a určit vůdce, aby práci vůdce dělal v plném rozsahu.


Kůže pro svazování saní

Surová kůže se nejlépe hodí pro zpracování, když začíná smrdět. Odstraňte z kůže tuk a maso jak to jen nejlépe jde, ponořte takto upravenou kůži do velké nádoby s vodou a zatižte ji kamenem. Je-li to možné, měňte vodu každý den. Po týdnu nebo po dvou kůže začne být kluzká. Potom položte kůži na plochou desku. Tupým nožem znovu seškrábejte z kůže všechny zbylé nečistoty. Odřete z kůže všechny zbylé chlupy. Potom roztáhněte kůži po zdi, opláchněte hadicí, odřežte vyčnívající části a nechte ji uschnout. Kůže losů, sobů, karibů jsou dobré, ale kůže z telete je nejlepší. Rozřežte surovou kůži na pruhy, nechte je nasáknout a můžete je použít na svazování saní. Svazování saní surovou kůží je nejjednodušší způsob při stavbě sání.


Vedoucí pes

Cvičení vedoucího psa není příliš obtížné. Ve skutečnosti když máte psa, který dobře ovládá povely zůstaň, stůj, běž … a ukazuje nadšení a zájem stát v čele spřežení, máme vyhráno. Nechtějte po vašem vůdci aby jenom zůstal na místě, ale aby přitáhl, když je potřeba a aby držel smečku v pořádku. Strojte ho vždy jako prvního. Před tím, než přivedete ostatní psy, trošku s ním pracujte. Používejte obvyklé rozkazy a když vidíte, že je hlavní tažné lano volné dávejte mu povely utáhni-běž. Nejdříve bude reagovat jenom na rozkaz běž, ale brzy si spojí rozkaz utáhni s napnutím tažného lana. Toto s ním cvičte vždy, když vidíte volné tažné lano. Potom, když tento rozkaz provádí dobře, dávejte mu rozkaz drž a zůstaň až pochopí smysl napnutí lana. Když tyto rozkazy neprovádí dost rychle, trhněte tažným lanem tak, aby ho udeřilo do zadku. Tak se brzy naučí držet lano napnuté. Nedovolte nikdy vůdci, aby chodil sem a tam. Když nechce poslechnout povel zůstaň, zatlučte do země kůl hned za něj a přivažte ho ke kůlu za konec postroje. Když se začne courat, bude ke kůlu přitažen a brzy se naučí zůstávat. Nepřivazujte psa ke kůlu za obojek a nezapomeňte ho odvázat, když bude startovat.

Zatáčet učíme psa jinak. Někteří lesáci, kteří pracují se psy na úzkých lesních cestách s sebou nosí bič a šlehnou psa do opačné strany než na kterou chtějí, aby pes zahnul a zároveň dají povel k zabočení.

Zkušený psovod nedá psa jako vedoucího dokud se dobře nenaučí povely pro zabočení gee a haw s tréninkovou zátěží a na dlouhém vodítku. Není to nijak těžké, když budete postupovat takto: vezměte psa do takového terénu, kde je hodně křižovatek a odbočujících cest. Pes se bude asi pohybovat dobře dopředu, ale na rozcestích bude projevovat nejistotu. Dejte mu patřičný rozkaz na odbočení a trhněte vodítkem a stoupněte si na tu stranu, kam má odbočit. Mnoho psů se naučí odbočovat v jedné lekci. Protože psi stejně jako lidé jsou praváci, nebo leváci, trvá jim déle, než se naučí odbočovat na jinou (opačnou) stranu.

Když pes ovládá dobře nesmíš můžete ho učit zabočovat s malým spřežením. Zkoušejte to však maximálně se třemi až čtyřmi psy. Když se začne dívat směrem opačným, než kam vy chcete jet, dejte mu povel nesmíš a hned nato povel správného směru.

Pes si asi vybere cestu jemu známou a nebude ochotný dát se cestou, kterou nezná. Když opět zkusí dát se špatnou cestou, opakujte rozkaz. Někteří psi reagují lépe, když psovod vykročí do směru, kterým chce aby se pes dal, jiným toto nevyhovuje. Důležité je abyste ho nenechali jít tam, kam nechcete i za cenu toho, že musíte celé spřežení dotáhnout a dát do správného směru. Neváhejte to udělat tolikrát, kolikrát je potřeba. Chytrý vůdce porozumí vašemu přání po krátkém opakování. Ačkoliv jezdíte na stejné trase, nezabočujte vždy na stejném místě a ve stejném směru. Když pes vypadá, že už toho má dost, jeďte delší čas dlouhou přímou trasu, ale zabočování cvičte každý den.

Další velmi jednoduchý způsob, jak učit zabočování je nechat spřežení (nejlépe dva, nebo tři psy) normálně táhnout. Ať je to svážení dřeva, zajetí pro cihly, zkrátka cokoliv, kde je více příležitostí k zabočení a k otáčení. A protože vy jste soustředěný na skutečnou práci a víte přesně, co se má udělat, psi se z toho samého důvodu učí rychleji. Vy byste měl vždy vědět co a jak udělat a přimět psy vykonat to. Když psi tahají po stejné cestě a slyší stejné rozkazy, učí se rychle. Psům tato práce nevadí, ve skutečnosti ji mají rádi. A když začnete jezdit po nové cestě s novou prací, psi to brzy zvládnou zase. Uvidíte, že na každé nové cestě psi budou chápat rychleji a za nějaký čas váš vůdce zvládne i novou cestu napoprvé dobře. Vedoucí pes se dá také trénovat na kole, když psa vezmete na dlouhé vodítko. Tento způsob výuky je také dostatečně rychlý. Nejdůležitější však je, abyste vždy jasně věděli co chcete a nikdy nenechali psa udělat, co chce on. Jinak mu pak nebudete moci nikdy plně důvěřovat. Většina psů si ráda řeší situace po svém, dělají všechno možné, aby jste byl spokojený, ale jdou si svojí cestou. Mnoho vůdčích psů, nováčků i zkušených, vystartuje poslušně v přikázaném směru, jenom aby se po prvním pochválení pustili svým vlastním směrem. Dejte si na takové chování pozor a nikdy nenechte psa nad sebou vyhrát. Používejte rozkazy i na známé cestě při každé změně směru.


Přejetí volné pláně

Váš vedoucí pes může být perfektní ve vyjeté stopě, ale může kompletně zklamat na otevřeném poli. Možná, že bude chtít jet po tom, co vypadá jako stezka a nebude chtít jet rovně. Čím je pes chytřejší tím bude trénink s ním v tomto ohledu těžší. Když mu dáte rozkaz zabočit vpravo proto abyste ho jen trošku srovnali, obvykle zabočí příliš, takže mu musíte dát rozkaz jet opačně a výsledkem bude jakási cik-cak cesta jen s malým postupem vpřed. Nejjednodušší cesta, jek zvládnout tento problém je, že se psy vyjedete nějakou uzavřenou cestou pryč od domova, potom když už psi chtějí domů, přivedete je na otevřené prostranství, kde by se přímou cestou mohli dostat domů. Podruhé jeďte touto cestou směrem od domu a je velká pravděpodobnost, že se psi budou držet cesty z předcházejícího dne. Potom odjeďte stranou o kus dál a opakujte to samé co předtím, čím blíže domovu, tím lépe. Potom zkoušejte přejet otevřenou pláň, kde jste se psy nebyl v jakémkoliv směru. Když nebudete mít úspěch, pokračujte v přímých cestách domů. Veďte psy podle lesa, až jste na opačné straně louky, než z jaké jste vystartovali. Pak spřežení otočte a přímou cestou se snažte dostat na místo startu. Příště to zkuste v opačném směru, potom změňte stanoviště a zkuste to zase. Nakonec se pes naučí přejíždět prostor v rozumné přímce. Když i teď nejste spokojen, vyberte ze smečky psa dříče, který chce nadšeně táhnout dopředu a nestará se o to, kterým směrem jede. Uvažte ho k vedoucímu psovi, kde obvykle půjde dobře a okamžitě začněte s přejezdem otevřené pláně. Je šance, že vůdce vyrazí přímo, tak jako jeho nadšený partner. Když se toto povede po chvíli zastavte a oba psy pochvalte.

Vedoucí pes, který se tváří kysele (někteří to dělají i v pokročilém stupni výcviku) se určitě zlepší, když ho na čas dáte do smečky jako normálního psa a na jeho místo dočasně dáte psa třeba i méně schopného. Tato degradace ho vyléčí z jeho paličatosti. Vedoucí pes takto pozná důležitost své funkce a bude ji provádět zodpovědněji.

Možná, že jste někdy četli, že jsou přirození vůdci ve spřežení, kteří hned chňapnou po psu, který by se chtěl stát vůdcem. Jestliže máte takového psa, jste majitelem velké rarity. Většina vedoucích psů dělá to co se jim poručí, pracuje s vůlí a chutí a nestará se co dělají ostatní psi. Vy veďte vedoucího psa a on povede spřežení, ale nebude nutit ostatní psy, aby táhli, ani je nebude trestat za to, že jsou neposlušní. A když se váš vedoucí pes otočí zpátky na spřežení dávejte si dobrý pozor, protože pravděpodobně hodlá vyvolat rvačku, ale ne proto, aby za vás udržoval pořádek, ale aby si našel příležitost se servat.


Povely pro zabočení při jízdě

S tímto pravděpodobně nebudete mít problémy. Většina vedoucích psů ráda tyto rozkazy plní, možná proto, že tím způsobí ve spřežení částečný zmatek. Začněte to nacvičovat s malým spřežením. Vydejte obvyklý povel pro zabočení do strany, odstupte trošku do té strany a povzbudivě dejte povel vpřed. Možná, že po chvilkovém váhání vedoucí pes poběží k vám a bude se tvářit velmi překvapeně. Když pes přijde k vám, tlačte ho vpřed a důrazně dejte povel vpřed. Nikdy jsem neviděl psovoda, který by nenaučil psa tento povel v několika lekcích. Až pes tento povel pochopí, celá akce by měla vypadat tak, že po vykřiknutí povelu vedoucí pes zabočí, psovod trhnutím srovná sáně a pokračuje dále v jízdě. Zabočovací povely při jízdě jsou výhodné, když se cestuje po svazích hor, nebo kopců, kde je těžký terén a jízda nebezpečná.


Pokročilá práce se psím spřežením

Teď jste se dostali do stadia, kdy další výcvik už je jen jakousi zábavou. Snad budete učit vaše psy, aby si sedli, nebo lehli v přestávce. Toto je neučte, když jsou unavení, protože to si lehnou nebo sednou automaticky, ale když jsou plni energie. Je to také cvičení poslušnosti a pro zdůraznění můžete pohrozit bičem. Toto cvičení zpočátku však dělejte po první vyjížďce, protože před tím jsou psi příliš vzrušení. Jakmile se pro ně tahání stane běžnou věcí můžete toto cvičit kdykoliv. Je dobré, když si psi automaticky sednou nebo lehnou při zapřahání, protože nepřekáží jeden druhému. Někteří psovodi toto trénují také tak, že psy zapřáhnou bez úmyslu vyjet, nechají je chvíli ležet, nebo sedět na povel a potom je vypřáhnou. Psi se takto učí trpělivosti a předejde se mnoha zmatkům při zapřahání.


Slavnosti a veřejná vystoupení

Pravděpodobně budete na takovou příležitost někdy se svým spřežením pozváni. Dobře, ale připravte se na to, že necháte své nejlepší psy doma. Většinou to jsou živí a inteligentní psi, někteří citlivě reagují na každý podnět a zbytečně by jste je vystavovali velkému vzrušení. Na takovéto slavnosti mějte připravenou brzdu a vůdce držte na vodítku. Nenechávejte psy o samotě a dbejte na to, aby se veřejnost s nimi nedostávala do kontaktu. Zamezíte a předejdete tak mnoha nepříjemnostem.


Učte psy aby se k vám vraceli

Mnoho vůdčích psů i když má svého pána rádo a vcelku dobře poslouchají, milují ještě více, když můžou se spřežením uhánět pryč, jakmile se od psovoda odpoutají. Pro trénink návratu si nejdříve opařte tenký, ale silný dlouhý provaz. Udělejte ho tak dlouhý, aby dosáhl ze zadu saní až k vedoucímu psovi a ještě aby zbyla nějaká rezerva. Na volném konci udělejte uzel, za který byste provaz mohli řádně uchopit. Když strojíte psy do postroje, upevněte tento provaz na obojek a upevněte k postroji tak, aby pes nepoznal, že má na postroji něco zvláštního. Pro tento výcvik je dobré používat spřežení se třemi psy, kteří si spolu rozumí. Jeďte se spřežením na otevřený prostor. Když tam dojedete vezměte si rukavice a smyčku kontrolního provazu si otočte pevně kolem ruky. Potom, když psi jedou slušnou rychlostí, vyskočte ze sání a zároveň je převraťte, aby nehoda vypadala věrohodně a vykřikněte povel ke mně. Možná, že vedoucí pes trošku zaváhá, ale to už se napne pomocný provaz a vedoucí pes se s trhnutím převalí na zem a vy se budete divit, jak je to možné, že jeden pes dokáže s člověkem tak zacloumat. Okamžitě ho k sobě zavolejte opět, přitáhněte si ho a potom ho pochvalte. Potom pokračujte v jízdě. Později to zkuste opět, ale ne příliš často, aby psi nepoznali souvislost s pomocným provazem. Mohli by tuto lest prokouknout.

Pomatujte na to, aby se pes při výcviku nezranil, ale na druhé straně nesmíte být příliš měkcí. S výcvikem na čas přestaňte, až se k vám pes vrátí ze svého vlastního popudu, ale čas od času toto cvičení provádějte, aby ho psi měli v živé paměti.


Učte vaše psy běhat

Může se to zdát směšné,ale většina psů má ve zvyku dát se do běhu po prvním pobídnutí, ale musí mít ještě rezervu, aby zvýšili rychlost na váš rozkaz. Pro tento trénink je nejlépe vybrat tři nejinteligentnější psy. Pro výcvik si vyberte kopcovitý terén. Jeďte s nimi do kopce v nejrychlejším tempu, jakého jsou schopni. Až se dostanete skoro na vrchol dejte jim povel ke zrychlení (jakýkoliv povel, který si vyberete a budete ho stále používat). Až se psi dostanou přes vršek začnou přirozeně běžet dlouhými skoky a zrychlí. Psi se musí naučit spojit zrychlení běhu s vaším rozkazem. Z počátku to nezkoušejte nikde jinde, než z kopce, nebo v terénu, kde psi snadno zrychlí. Na konci takového sprintu je vždy pochvalte. Nakonec uvidíte, jak psi budou špicovat uši, když uslyší váš rozkaz ke zrychlení a budou očekávat sjezd z kopce, protože vy jste jim to řekl. Potom to zkoušejte v ploché krajině. Když psi jen tak klušou pobídněte je ke zrychlení. Když na to ještě nereagují, potom rozkaz pro zrychlení ještě nemají zafixovaný, ale vy je musíte přinutit, aby zrychlili. Můžete to udělat různým způsobem (tleskáním, povzbudivým voláním, odlehčením saní…). Jakmile zrychlí, pochvalte je a když rychlý běh je pro ně obtížný, nechte je opět zvolnit. Nakonec budete moci pobídnout vaše psy ke zrychlení i v neznámém terénu a když takto trénovaným psům přidáte další psy, budou tito následovat ty, kteří jsou vycvičeni. Můžete s nimi zrychlit a nechat je v této rychlosti běžet déle. Až vás spřežení poslechne na zavolání a zrychlí, máte už vlastně dobré závodní spřežení. Někteří psovodi radí nechat psy běžet ve zrychleném tempu pokud mohou a potom je pustit do jejich výběhu, nebo boudy, ale tento způsob omezuje psovoda jet kam chce a takto vycvičená smečka se po zpomalení dostává špatně do cestovního tempa. Psi, kteří jsou vycvičeni zrychlit na rozkaz a jet tak rychle, jak je to jen možné ze každých podmínek jsou dobří závodní psi pro průměrného psovoda, který je používá i pro jiné účely.


Závody

Ve Spojených Státech, Kanadě a na Aljašce jsou všude kluby, které se věnují závodům psích spřežení, ale protože kluby i závody vznikají a zase zanikají, nemůžeme v této brožuře dělat jejich seznam, ale přesto můžeme uvést několik adres oblastí, kde se závody pravidelně pořádají.:

Na Aljašce

téměř všude

V Kanadě

v Manitobě, Ontariu a Quebeku

V USA

Severní i Jižní Kalifornie, celý severozápad, Vermont, New Hampshire, celá Nová Anglie, club Jižní Dakota, Wisconsin, Michigan, New York, Colorado, Idaho, Utah… a protože se tento sport neustále rozšiřuje, vznikají nové kluby téměř v každém státě.


Tradiční závody

Nejznámější jsou Anchorge Fur Randezvous a přebory Severní Ameriky v Firbanksu na Aljašce. První je na 70 mil (115 km), druhý na 75 mil (120 km) a oba se konají během tří dnů. Pas V Manitobě je starý a důležitý závod a v současné době je to asi nejtěžší závod na světě. Během tří dnů psi musí uběhnout až 200 mil (320 km). Quebek nabízí třídenní závod na 100 mil (160 km) s vysokými sázkami. Laconia a New Hempshire je prestižní závod a přesto, že není tak těžký jako ostatní, je tam vždy kolem 40 spřežení a celé město je do psích závodů zblázněné.

Jeden z nejstarších závodů v USA je American Dog Derby, které se konalo v minulých letech v Ashtonu. Tratě jsou krátké, ale rychlé obvykle 10 mílí (16 km) denně po dva dny.


A co takhle zazávodit si?

Když se chcete zúčastnit závodů, musíte mít nejméně pět psů, sáně schopné uvézt poraněného psa, když je to nutné a skluznice pět stop (150 cm) dlouhé, nebo delší. Většina závodních saní váží od 25 liber (11 kg) do 40 liber (18 kg). Musíte ve většině případů zaplatit vstupní poplatky předem i když některým klubům vyhovuje zaplacení až po závodě. Se psy arktického typu můžete závodit na kterýchkoliv závodech ale většinou jsou povoleni psi všech ras. Obvyklé spřežení se sestává z devíti psů v USA a v Kanadě, ale na Aljašce je obvyklý počet patnáct. Většina závodů má start postupný, tj. spřežení startují po intervalech a počítá se čas. Jenom na několika závodech je start dohromady. Kromě několika dlouhých závodů, denní dávky jsou kolem dvaceti mil (30 km) denně. Dobrý čas na dvacet mil (30 km) je asi hodina a půl podle terénu a spřežení, které na dlouhých závodech jede průměrnou rychlostí 12 mil za hodinu (20 km/h) má šanci na výhru. Pro závody se obvykle vybírají tratě hladké a rychlé. Většina tratí se koná po smyčce a dbá se na to, aby se trať vzájemně nepřetínala. Psovodům se všeobecně nedovoluje používat nic kromě malého biče při závodě a i zde se dbá na to, aby psi nebyli zbytečně šviháni s výjimkou toho, že by se dostali do rvačky, nebo se přihodila nějaká nepředvídaná událost. Na některých závodech není bič vůbec povolen.

Na Aljašce jsou časté závody v tažení maximální zátěže na krátkou vzdálenost, ale všude jinde se dává přednost rychlostním závodům. V současné době je v Kalifornii vypěstovaná rasa na tahání maximálních zátěží, ale to je výjimka.

Tak tedy, s dobře trénovaným spřežením neváhejte a vyrazte ne nějaký takový závod, i kdyby to bylo jenom pro vaší zábavu. Uvidíte, že když nic jiného, tak vám to přinese dobrou zábavu.